středa 30. listopadu 2016

Francie - Saint Raphaël, Entrecasteaux, Lac de Sainte-Croix

Hezký večer, milé čtenářky!
:)

Už to skoro vypadalo, že obrázky z naší nedávné podzimní dovolené v prosluněné Francii zůstanou jen ve složce počítače a další článek bude rozepsán, ale nedokončen. Vždycky přede mnou vyvstane řada naléhavějších úkolů, které je třeba zvládnout přednostně. Poslední dny mě ale postihla taková ta cestovní nálada, touha zase někam vyjet, objevovat nová místa a ochutnávat místní delikatesy, toulat se po neznámých plážích i kopcích, touha být na cestě a mluvit s novými lidmi. Manžel mi před pár dny vyprávěl, jak jednou hodiny seděl v čajovně v íránském Esfahánu, vykládal si se Švýcarem na cestách, pili litry sladkého čaje a kouřili vodní dýmku. Ach, jela bych. Ale žádná budoucí cesta prozatím nemá konkrétnější obrysy, a tak se v mysli vracím do milých známých míst. Jestli chcete, můžete se mnou...
:)

Pro Francii a její Azurové pobřeží jsme se letos vlastně vůbec nerozhodli. Chtěli jsme pobýt nějakou dobu u moře, původně jsme si naplánovali cestu do Portugalska, přes Švýcarsko, Francii a Španělsko s nákupní zastávkou v Andoře. Jenže cestovatel míní, cesta samotná mění. Většinou tohle platí a pokud máte s sebou dvě malé cácorky, můžete si být jistí, že cestování nakonec bude všelijaké, jen ne takové, jaké jste si vysnili doma nad mapou a bedekrem. Když vynechám všechny často celkem úsměvné příhody z naší cesty s vypůjčeným stařičkým karavanem, kdy z něj buď něco odpadlo, nebo můj muž sem tam něco serval při průjezdu dálničními platebními terminály  anebo nám uvnitř vybuchla kamna s takovou šlupkou, že i naše děcka na chvíli ztichla, byla to celkem poklidná a zajímavá cesta. První noc jsme spali v Rakousku, druhou v Německu, třetí ve Švýcarsku (líbilo se nám maličké knížectví Lichtenštejnsko), čtvrtou v Itálii (kde jsme se ocitli opět úplně neplánovaně díky špatnému sjezdu ve Švýcarsku a štrádovali si to tak rovnou na jih do bláznivé Itálie), pátou poprvé ve Francii, k Azuru co by kamenem dohodil. Tehdy jsme si uvědomili (vlastně už jsme to pochopili dřív někde uprostřed švýcarských hor klidně obdivujíce místní krávy se zvonci kolem krku), že tentokrát do Portugalska nedojedeme. Věděli jsme už, že neochutnáme ani iberskou šunku na španělském trhu. Chtěli jsme zastavit auto, zaparkovat karavan a odpočívat a ne jet dalších pět dní a ukrajovat každý den co nejvíc ze zbývajících téměř 1500 kilometrů. Je to legrační, protože doma jsme téměř nikomu nevyprávěli, jak daleko vlastně míříme a abychom nějak odpověděli a alespoň se drželi správného směru, řekli jsme, že jedeme právě na Francouzskou riviéru. :)) A tak jsme byli na Riviéře a rozhodli se, že si tohle vskutku luxusní místo na Zemi prostě užijeme.
;)  

Jelikož jsme neplánovali žádné bivakování u Středozemního moře, nýbrž na březích Atlantiku, neměli jsme tu předem vyhlídnutý ani žádný kemp, a tak jsme na Azurovém pobřeží nedočkavě vyhlíželi, až na nějaký narazíme. Brzy jsme měli štěstí, objevili jsme parádní tříhvězdičkový kemp kousíček za městem Fréjus (po pobřeží jižně od Calais). Na ten se ještě podíváme detailněji v některém dalším článku.;) Kempovali jsme nedaleko pobřežního města Saint-Raphaël v regionu Var v provincii Provence-Alpes-Côte d'Azur. Ve městě žije přes třicet tisíc obyvatel a nám se tu moc líbilo. Amálka si tu naprosto zamilovala francouzský karusel a na koníčkovi se svezla i Rozárka. Karusel hlasitě vyhrával a scenérie otevřeného moře spolu s pohybem procházejících, kterých je v celé oblasti na přelomu září a října na můj vkus tak akorát, mi připadala dokonalá.
Kousek na západ trochu ve vnitrozemí od zmíněného Saint-Raphaël leží další ještě starší město Fréjus. Obě města dnes společně srůstají do jedné velké aglomerace, která se někdy nazývá Fréjus Saint-Raphaël. V tomto souměstí najdete hned čtyři menší přístavy a hlavně nádherné písečné pláže přímo ve městě.















Saint-Raphaël má krásné historické jádro a není tu nouze o zajímavá zákoutí. My jsme navštívili byzantskou Basiliku Panny Marie Vítězné, ve francouzštině Basilique Notre-Dame de la Victoire. Jde o nádhernou stavbu z růžového pískovce, která má stejně krásně vyzdobený i interiér. Pokud budete někdy v Saint-Raphaël, určitě její návštěvu nevynechejte.










Historie města je spojena s Napoleonem, který zde roku 1799 přistál, když se vracel z egyptského tažení a pak tu stanul znovu o patnáct let později, kdy nastoupil na loď směřující k jeho nucenému vyhnanství, ostrovu Elba. 
My jsme se tu cítili výborně, svobodně a bezpečně a určitě ne jako Napoleon v roce 1814. Amálka obvykle na podobných místech zouvá boty a chodí si bezstarostně bosky, prochází se samostatně, zastavuje se a pozoruje okolí. 















Dalším výletním místem, kde jsme se cítili moc pěkně a tak bych se tu dnes o něm ráda zmínila, je stará provensálská vesnička s nádherným, typicky francouzsky znějícím jménem Entrecasteaux. 


 


Entrecasteaux leží v údolí řeky Bresque. Počátky této půvabné středověké vesničky sahají až do 11. století a až tu budete procházet starými dlážděnými ulicemi mezi kamennými kašnami, studnami a prádelnami, budete stoupat klenutými průchody a schodišti k opevněnému kostelu, možná zapomenete, že už se před lety psal rok dva tisíce...
;)









My jsme se tu v pravé poledne procházeli liduprázdnými ulicemi, všechno si v klidu prohlíželi, pozorně četli cedulky na domech a poslouchali, jak v kuchyních cinká nádobí. Že tu ve svých krásných starých domech stále žijí lidé, jsme poznali i podle vůní linoucích se do ulice.



















Uprostřed vesnice stojí největší zámek v kraji, obklopený parkem, který navrhl zahradník Ludvíka XIV., Le Nôtre. Původně to byla středověká pevnost z 11. století, byla však zničena požárem a na jejím místě byl pak v 16. století postaven zámek. Byl sídlem provensálských pánů, kteří ho nechali zchátrat, od roku 1985 je prý jeho majitelem jeden bývalý lékař a ten se snaží mu navrátit původní vzhled.




Amálka si v parku zatančila...
:))




Neomrzely se mi obrovské majestátní platany,




ani stříbřité olivovníky se svými drobnými olivami.





Stejného dne, kdy jsme navštívili vesnici Entrecasteaux jsme se zastavili a také vykoupali v nedalekém jezeře Sainte Croix, francouzsky Lac de Sainte Croix. Jezero je uměle vytvořené a díky kamennému vápenci má nádherně tyrkysovou barvu. Voda je celkem chladná, ale pokud jste alespoň trošičku otužilí, nevynechejte ani tenhle zážitek a zaplavte si v něm.;) Do jezera přitéká řeka Verdon, a to největším kaňonem Evropy, úchvatným Verdonským kaňonem. Ale Grand canyon du Verdon si nechám zase na příště. :)
























Rozloučím se s vámi pohledem na obec Castellane u ústí Verdonského kaňonu.




Jsme na konci našeho dnešního putování jižní Francií a já se budu těšit, že se mnou příště třeba zase budete objevovat další krásná místa téhle prosluněné země.
:) 


(...a teď se dívám z okna a jaký to kontrast k mému psaní, venku je nasněženo a dál chumelí...)


Užívejte mrazivých dnů a té měkké sněhové nadílky a můžete mi napsat, která místa ve Francii chytila za srdce vás.



Nashledanou v prosinci.



Veronika

pondělí 28. listopadu 2016

Předvánoční 'děkuji'

Zdravím vás poprvé v adventním čase, bohužel se šátkem kolem krku, kašlajíc a posmrkávajíc. :/ 
Možná to znáte, když se uzdraví manžel a děti na chvíli přestanou kašlat, skolí to pro změnu Vás. Zdá se mi, že u nás je letošní podzim neustále ve znamení nějakých neduhů, naštěstí nic tak vážného, z čeho bychom se nedovedli uzdravit sami. 
Rózince se navíc poslední dny prořezávali zoubky, a tak nám páteční a sobotní noc proplakala a já jsem nespala, střídavě chovala a nosila, kojila a utěšovala, usínala s malou v křesle, když mi i ona konečně usnula v náručí. Amálce vyrostly zoubky, aniž bychom si všimli, tak až teď poprvé chápu, co znamenají probdělé noci při prořezávání prvních zoubků. Dnes už se zdá, že je jí lépe, nejhorší byly ty dvě první noci. Byla bych ráda, kdybyste mi poradily, jak dětem ulevit, ideálně nějaké přírodní mazání. My jsme včera použili olejíček Jakoubek od Nobilis Tilia. Pomohly vám jantarové korálky?? 

... po náročném víkendu začal nový týden a u nás ráno zazvonil pošťák, což samo o sobě není nic zvláštního ;), ale dnes měl pro mě nečekaný balíček s krásným překvapením uvnitř. Už se mi téměř nestává, že bych dostávala dárky či balíčky, o kterých nevím, co je uvnitř a dnes to právě byl onen případ. Řeknu vám, je to moc fajn pocit!!
:)





V tajemném balíčku se ukrýval děkovný, ručně psaný, dopis od paní Evy Urbanové, majitelky mého oblíbeného obchodu NILA, který, pokud jste mými pravidelnými čtenářkami, jistě nemůžete neznat a na stejnojmenném e-shopu nila.cz si já čas od času vyberu něco krásného do domácnosti nebo do šatníku. 




Dopis na překrásném starorůžovém papíře, jehož záhlaví zdobí stylová vážka a který vypadá jako luxusní dopisní papíry od Le Typographe, jež jsou ručně vyráběné v Bruselu, mě potěšil stejně jako nádherná sada s ponožkami od značky Braintree, která produkuje udržitelnou módu z ekologických materiálů.




Všechno působí neuvěřitelně stylově a elegantně, děkovným dopisem počínaje a luxusním balením ponožek konče. Krabička je z velice pevného matného kartonu, má vtipný design tlusté knihy a je zdobena jemnými malbami bylin a květin. Krabička má navíc magnetické zavírání.




V krabičce se ukrývají čtyři páry krásných ponožek v příjemných podzimních barvách s milými vzory a můžu vám říct, že jsou tak hezké, že by si je ode mě nejraději půjčovala i naše dcerka. Hned se ptala, zda je taky bude moct nosit, až vyroste? :))  




Ponožky samotné jsou vyrobené z měkkého bambusu a biobavlny. Jsou prodyšné, přirozeně antibakteriální a protiplísňové.









Na nohou jsou opravdu moc příjemné, hned jsem je vyzkoušela, abych vám v dnešním článku mohla povědět, jak se nosí. Povím vám, nožky si v nich přímo lebedily. :) 




Nevím, jak paní Eva věděla, že jsem ponožky od Braintree pro sebe u ní v e-shopu nedávno okukovala a nakonec i objednala vánoční set v pánské verzi jako vánoční dárek, ale trefila se naprosto skvěle a moc mile mě překvapila a potěšila.









V nabídce mají nyní kouzelnou sadu v pěkných, už spíše zimních barvách a vzorech anebo spoustu dalších jednotlivých párů v originálních designech a stejné kvalitě. Mně se líbí třeba tyto. Pokud se vám některé zalíbily, ať už v dámské či pánské verzi, doporučuji rychle objednat, jelikož jsem si všimla, že designy mizí den co den. Tak to vypadá, že ponožky přece jen nejsou tak špatným dárkem pod stromeček. Tyto sice nestojí sedm padesát jako u Vietnamců (jak dnes vtipně poznamenal můj muž), ale za to na nich nenajdete chybu.
;)




Úplně na závěr mého dnešního ponožkového článku vám ještě připomenu britský e-shop boden.co.uk, který zasílá i k nám za 6 liber a tam pořídíte zase ty nejroztomilejší ponožky pro vaše dítka. 
:)




Jak vy samy vnímáte ponožky pod vánočním stromečkem??
;)


Klidnou noc i další adventní dny přeji všem.




Veronika

středa 16. listopadu 2016

Spotřebováno Září 2016

Krásný den, mé milé čtenářky!
:)

S radostí jsem po delší době zase na chvilku zasedla k blogu a ač se tu v posledních týdnech a měsících moc nového neobjevuje, doma se rozhodně nenudíme, právě naopak. Po dovolené bylo třeba postarat se o naši, trochu posmutnělou, zahradu, plánujeme další kroky v rekonstrukci teletníku, obě děti prožívají hodně dynamické a aktivní období a my s nimi, Rózinka běhá a Amálka tančí.:) Amálka se připravuje na vánoční jógové vystoupení, já jsem se ponořila do vaření a v kuchyni vůbec mě to začalo ohromně bavit, začínám vařit z pro mě nových Kuchařek ze Svatojánu od báječné Evy Francové, pustila jsem se i do nakličování všeho možného, ale o tom třeba zase někdy jindy. Pokračuji i ve větším vyklízení všech prostor a redukci šatníků nás všech na minimum. Jsem sama zvědavá, kolik kusů oblečení mi nakonec zůstane.;) Pochopitelně chodíme ven do přírody a taky jsem začala opět víc číst a méně sedět u počítače. Skoro s překvapením jsem zjistila, že to jde a že je mi báječně bez sledování často zbytečného. Mám víc času pro sebe, vlastně celé večery, neboť dcerky jsou nyní už v sedm v posteli, i když já často usínám s nimi. :))

S úklidem a vyřazováním věcí musely zmizet i všechny prázdné obaly, a tak se teď postupně dočkáte i nějakých těch kratších kosmetických recenzí. Dnes se vrátíme k měsíci září a podíváme se, s čím jsem byla spokojená doma i na cestách.








Dulcia Natural Pleťový krém s ovocem a Q10 (50 ml). Třetí pixla a doposud můj nejoblíbenější pleťový krém v tomto roce. Nedávno DN změnila veškeré své obaly, a tak si nyní můžeme i tento produkt koupit v mnohem praktičtějším pumpičkovém balení. Podrobně jsem Krém s ovocem a Q10 chválila:) tady.
Doporučuji a sama si určitě pořídím další. :)

Coslys Exfoliační krém pro normální a smíšenou pleť (20 ml). Byl součástí krásného balíčku, který jsem dostala k testování z Biooo.cz. Jakmile dopotřebuji i poslední produkt celé sady, sepíši souhrnnou recenzi. Prozradím zatím alespoň to, že o peeling pleti se tu stará rýžový prášek, masáž je šetrná, krém hezky voní a rozhodně pleti prospívá. 
Doporučuji a možná i časem pořídím větší balení.

Soaphoria Organická květová voda Meduňka lékařská(50 ml). Jedná se o hydrolát, tudíž nic navíc neobsahuje, žádný alkohol apod. Spojuje prevenci proti stárnutí s osvěžením. Mezi aromatické účinky meduňky patří třeba vzbuzování dobré nálady, oživení myšlení a dezinfekce pokožky. Voda by měla být účinná také při hojení oparů, což jsem mohla sama vyzkoušet a řekla bych, že opar opravdu nebyl tak bolestivý a doba hojení možná o chlup kratší. Používání bylo určitě příjemné, pleť jemná, jen bych dala přednost spíš balení ve spreji a ani sklo není teď u nás úplně ideální - dvakrát jsme lahvičku skoro rozbili. Upozorňuji na velikost balení, která je pouhých 50 ml, což je mini lahvička, jejíž obsah zmizí cca během dvou týdnů.
Vyzkouším i jiné varianty, příště by se mi líbila třeba okurková, heřmánková anebo hydrolát z chrpy polní.

Organyc Odličovací tampony bio bavlna (70 ks). Jejich výjimečnou jemnost si uvědomíte, když otevřete balení a vezmete si první, druhý tamponek. Pokud jste předtím používaly jiné čisticí tampony, oceníte teď tu úžasnou hebkost těchto. Jsou perfektní a nyní k sehnání i na oblíbeném e-shopu KKD.
Už bych o nich psát asi příště nemusela, ale pro tentokrát ještě přece, v tomhle případě opakování matka moudrosti.;) Budu kupovat.

Ravenscourt Apothecary Balzám na rty Nightingale's rose (10 g). Tenhle čistě přírodní balzám na rty vyráběný v Anglii v malých sériích v dílně tvůrkyně Tanyi, mám ze skvělého e-shopu hnst.ly, kam si někdy raději zakazuji chodit.;) Balzám je přesně takový, jak najdete v popisu, je pevný, matný, nádherně vyživuje, voní po růžích a stejně tak jako vůně, tak i obal vás jakoby přenese do staré Anglie.;) Balzám obsahuje pouze pět složek, a to nebělený včelí vosk, kokosový olej, olej ze sladkých mandlí, extra panenský olivový olej a růžový esenciální olej. Balzám ve vysokých teplotách taje.
Zaujal mě natolik, že chci vyzkoušet i bergamotový 'Agnes Grey' a peppermint, borovici a citron 'Greenwood Tree'.



100% Pure Oční krém Káva (30 ml). Oční krém proti tmavým kruhům a váčkům pod očima, což já s kojením čtyřikrát za noc opravdu víc než vítám.;) Krém je nabitý kofeinem z bio zelených kávových zrnek a obsahuje také šípkový olej, jež má vyhlazující a omlazující účinky a nejrůznější bylinné výtažky - z rozmarýnu, tymiánu, oregána anebo vanilky. Krém je skvělý, jednoznačně mi zlepšil okolí očí, mám ráda jeho lehkou jakoby lehce našlehanou konzistenci, vůni popcornu a účinky, jež jsou brzy znát. Spoustu uživatelek píše, že by nejspíš nedokázaly včas vypotřebovat plné 30 ml balení, mně vystačilo zhruba akorát na půl roku při pravidelném použití ráno a večer pod oči, počínající vrásky kolem očí a na víčka.
Právě se rozhoduji, zda pořídit rovnou další balení anebo vyzkoušet Acai Berry. Uvidíme brzy...;)



Alverde Tělové mléko vodní láska (150 ml). Limitovaná edice z loňského léta, kterou jsem si během používání docela oblíbila. Bavilo mě balení ve spreji, lehká konzistence, ne tak už vůně, kde byl zřetelně znát alkohol. Na pokožce bylo mléko příjemné, bez lepivého pocitu.
Průměrný produkt a nevím, zda se dá ještě sehnat nebo jestli mají jinou verzi ve spreji...

Deep Steep Sprchový gel Mandarinka a Meloun (237 ml). Nejlepší sprchový gel, který jsem vyzkoušela! Bohatě krémově pění, nádherně přenádherně voní, vůně je neskutečně krásně mandarinková a je cítit i meloun. Té vůně jsem se prostě nemohla celou dobu nasytit, jak se mi líbila.:) Gel má parádní složení, neobsahuje žádnou vodu, nýbrž na prvním místě ve složení najdete výtažek z listů Aloe Vera. Kromě toho jsou ve složení právě výtažky z bio ovoce, dále bambucké a kakaové máslo a vitamíny E a B5. Každá sprcha s tímhle produktem je okamžik báječné relaxace. Tuba je navíc zabalena do papírové krabičky, vše moc pěkně působí a byl by to jistě pěkný dárek pro sestru nebo třeba kamarádku.
Samozřejmě, že vám doporučuji vyzkoušet (i pokud holdujete spíš tuhým mýdlům, tohle je jiná;)). Já určitě pořídím znovu.



Compagnie de Provence Neparfémovaný krém na ruce s bambuckým máslem (30 ml). Hodně mi připomíná klasické krémy s bam. m. od L'Occitane, jen tento má hezčí vůni a je trochu méně hutný. Krém obsahuje 20% fair trade bambuckého másla, dobře se vstřebává, ruce hezky zvláčňuje, oblíbila jsem si ho velice.
Doporučuji a pokud bude možnost, já si jej opět vyberu jako dárek k objednávce.

Weleda Balzám na nohy (75 ml). Naprostá báseň pro unavené suché nožky. Miluji tu nemastnou konzistenci, to, jak balzám nohy skutečně osvěžuje, jak se slibuje na obale. Chodidla jsou mnohem jemnější, kůže je vláčná, vyživená, moc příjemná, stejně jako jemná vůně krému. Balzám má mít i deodorační účinky, což nemůžu úplně posoudit, neboť se mi nohy ani nijak nepotí ani nesmrdí(to bych musela dát příští tubu otestovat spíš mému muži;)). Balzám se hodí i jako součást prevence i léčby při plísních na nohou. Opravdu oceňuji to, že mohu nohy namazat i ráno nebo během dne bez toho, aniž bych zamastila celou podlahu a produkt se rychle vstřebá a zanechá jen výborně ošetřená a krásná chodidla. 
Mám ještě jedno balení(už otevřené) a koupím jistě znovu. Vyzkoušejte.;)



Budu se těšit u dalších článků anebo v komentářích. Zajímalo by mě, na jaký sprchový gel, popř. mýdlo nezapomenete vy? 
A jak trávíte mrazivé listopadové dny?



Opatrujte se a užívejte krásných chvil.
:)



Veronika