čtvrtek 24. března 2016

Weleda Citrusový krém na ruce a nehty

Krásný Zelený čtvrtek vám přeji!
:)

Já ho trávím převážně v peřinách, stejně tak jako poslední dny. Jsem nemocná. Mé tělo ke mně mluví skrze specifické onemocnění a já si myslím, že jsem něco pochopila. Že rozumím těmto jasným signálům, jež mě povedou ke změnám v mém životě. Přemýšlím o svojí roli tady na Zemi, o svých rolích v naší vlastní rodině, uvědomuji si, že je potřeba, abych ještě víc žila přítomným okamžikem a méně přemítala o budoucnosti, o věcech, které nejsou... Vím, že mi tato nemoc říká, že něco dělám špatně/anebo si myslím špatně a že je nutné to změnit. Myslím, že i vím, co to konkrétně je. Jedno zdánlivě ne ani tak závažné onemocnění a jak může člověku pomoct posunout se. Jsem vlastně ráda. 

Dnes by snad ale bylo příhodnější psát o kopřivové polévce, salátu z jarních bylinek, zelí nebo hrachu. Zkrátka o něčem, co lidé jídávali v tento den nebo o tom, co bychom si dnes mohli připravit my. Já si podobné dobroty budu muset nechat na později, jelikož u nás teď vaří můj muž a naše maminky a já jsem skutečně v odpočinkovém režimu. Recenzi na novinku značky Weleda bych ale zvládnout mohla a ani o tu zelenou nepřijdete. ;) 

Weleda Citrusový krém na ruce a nehty je v nabídce sotva několik týdnů, a tak jsem ráda, že jsem ho tak brzy mohla vyzkoušet a že vám ho tu dnes jako jedna z prvních mohu představit.




Krém má klasický hliníkový obal s plastovým víčkem a objem 50 ml. Tuba se prodává v papírové krabičce, kde najdete veškeré potřebné informace o produktu, jako jsou popis a složení výrobku,  informace o výrobci a pochopitelně datum spotřeby (pro zajímavost tady 04.2018). Popisky jsou původně v němčině (až na INCI), ale přelepka vzadu je pochopitelně česká.:) Barevné provedení produktu se mi moc líbí a Weleda si nemohla vybrat lepší čas pro uvedení produktu na náš trh (nejsem si jistá, zda se krém v zahraničí neobjevil už dříve) než je právě počátek jara!




Krém má intenzivně pečovat o suché ruce a lámavé nehty, zjemňovat suchou pokožku rukou a křehké nehty chránit hlavně díky obsahu přírodních vosků  - vosku karnaubského a lanolinu. Jemný mandlový olej by měl pečovat o kůžičku okolo nehtů a přispívat tím k růstu zdravých a silných nehtů. Výtažky z květů macešky a měsíčku lékařského mají mít blahodárné účinky na popraskanou pokožku. Přesně takové produkty mé namáhané ruce potřebují a mají rády. Přece jen každý den vařím, často loupu všelijaké ovoce a zeleninu, také ořechy, ruce často máčím a ledacos dělám i venku. Brzy se navíc začnu věnovat zahradničení a tak bude víc než potřeba o ruce i nadále pravidelně pečovat a po práci je dobře ošetřit. Ani má nehtová kůžička a nehty nebudou jistě proti, pokud se jim dostane lepší péče. Když se mi tedy do rukou dostala tahle jarní novinka od Weledy, měla jsem radost a hned ji začala používat. 

Složení (INCI): Voda, Mandlový olej, Lanolin, Glycerin, Hydrolyzovaný včelí vosk, Maceškový extrakt, Karnaubský vosk, Extrakt z listů rozmarýnu, Extrakt z květů heřmánku lékařského, Extrakt z květů měsíčku lékařského, Olej z kůry citrónů, Parfém*, Limonen*, Linalol*, Citronelol*, Geraniol*, Citral*
* z přírodních éterických olejů



A teď už k vlastnostem krému a jeho účinkům. Krém má světlounce žlutou/béžovou barvu a spíše řidší konzistenci. Řekla bych, že konzistence krému je podobná jako u Mandlového krému na citlivou pokožku rukou. Krém má zvláštní vůni, která mě hodně zaskočila. Čekala jsem prostě něco příjemného, jiskřivého, vesele citrusového. Osvěžující citrusové vůně mám v kosmetice velmi ráda, a tak jsem si říkala, že tenhle krém si jistě oblíbím, minimálně pro jeho vůni a přitom právě parfemace je slabší stránkou produktu. Ne, že by mi krém vyloženě smrděl, to ne, jen tam necítím ty šťavnaté citrusy a zatím nemůžu přijít na to, co že mi ta vůně připomíná. 




Krém je dost mastný (při prvním použití vyteklo z tubičky nejdřív trochu oleje) a je třeba nanášet jen malinké množství. Já jsem zvyklá spíš na lehčí krémy a prvně jsem nanesla snad třikrát větší množství, než bylo třeba. Krém se v tak velké vrstvě nedokázal vstřebat a ruce jsem měla opravdu mastné. Pokud ale dáte krému jenom kapičku, bezvadně se vstřebá a ruce krásně vyživí. Na rukou je cítit lehoučký ochranný film a i po delší době stále cítíte, že jste si ruce namazali, neboť jsou stále hezky vláčné a hebké a nešustí suchem. Krém při správném množství na rukou nezanechává mastný film, a tak je možné po chvilce hned ledacos dělat, aniž byste zamastili, na co sáhnete.




Popraskanou pokožku na rukou poslední dobou nemám, ale jak už jsem zmínila v úvodu, hlavně okolí nehtů by mohlo být zdravější a vypadat lépe. Můžu říct, že mi právě nehtovou kůžičku pomáhá tento citrusový krém udržovat v pěkném stavu, jak slibuje. 
Celkově mohu produkt určitě doporučit a jde zaručeně o další dobře vyživující a pečující krém z Weleda tělové péče, který stojí zato vyzkoušet.




Používáte některý z produktů z Weleda péče o ruce a nohy a máte některý oblíbený? 


Mějte se hezky!



Veronika


sobota 19. března 2016

Poklidné odpoledne v ZOO Jihlava

Řekli jsme si, že letos budeme s dětmi často jezdit na výlety po naší zemi, na místa známá i neznámá a já jsem si k tomu přidala, že vám sem potom pokaždé přidám alespoň kratičkou fotoreportáž s našim tipem, kam se vydat.

Dnes bylo překrásně, a tak jsme nemeškali a vyrazili na jeden z prvních letošních výletů. Vyjeli jsme si do nedaleké jihlavské ZOO. Amálka tam byla letos potřetí, prvně ještě jako miminko a loni s babičkou a dědou. Všichni spolu i s tatínkem jsme byli v ZOO úplně poprvé a i pro Rózinku to byla premiéra. Můj muž ani já obecně zoologické zahrady moc nenavštěvujeme, máme z nich rozporuplné pocity, zvířata nejsou svobodná a mnohdy musí žít v dosti omezeném prostoru... do cirkusu by nás třeba nedostal ani párem volů. Tentokrát jsme ale byli rádi, že jsme jeli. ZOO v Jihlavě není veliká, ale moc příjemná. Úžasná je expozice afrických kopytníků s nepřehlédnutelnými žirafami, lesní stezka, i v prosinci nově otevřený tropický pavilon.    















V ZOO bylo jen pár lidí a to jsme si opravdu užívali. Žádný křik, fronty na občerstvení, kiosky stejně zavřené :)), žádný strach, kam a s kým(!) se zaběhlo naše dítě, volné lavičky a všechny cesty, klid na focení, klid pro zvířata... Ta byla klidná a pomalá. 





Amálka si půjčila kočárek na farmě v expozici Austrálie a dost nás tím rozesmála, jak v sobě nezapře holčičku a hospodyňku, klepala a urovnávala zaprášené peřinky a pak potřebovala kočárek zaparkovat řádně zpátky na stejné místo, kde byl. Naše dítko když si něco umane, tak přes to holt nejede vlak. ;)





:))




Počasí bylo výstavní a i zvířata se sluníčku vystavovala...



















U expozice tuleňů jsme se zastavili o chvilku déle... jsou to hračičky. :))




Která ZOO je vaše oblíbená a ve které jste byli naposledy?




Já už sotva udržím oči otevřené, pomalu ani nevím, co tu píšu, tak nezbývá než se pro dnešek rozloučit, spočítat ovečky a spát.
:)


Dobrou noc...



Veronika

čtvrtek 17. března 2016

Březová míza

Krásný den přeji!
:)

Jsem vděčná za to, že žijeme u řeky, ač ve městě, že stáčí pár minut a už můžeme pozorovat naši Sázavu. A co teprve když pomyslím na naše místo na venkově, tam, kde chceme hospodařit... Kolem les, ptáci vznášející se nad korunami stromů a malým potůčkem teče voda. 
I když dokážu vidět v každém ročním období krásy pro něj typické, nejraději mám stejně jaro. Těším se na něj dlouho před jeho příchodem a bedlivě se v přírodě rozhlížím po prvních náznacích, které jsou pro oko nevědomého anebo nepozorného, někdy neviditelné. Dnes už jsme si jistě všimli všichni do jednoho, malí i velcí. Talovíny skorem odkvétají, sněženky jsou široce rozevřené a na nejednom keři vykukují první pupeny. O námluvách v živočišné říši ani nemluvě, všimli jste si taky? ;) 
Před týdnem či dvěma(a vlastně až do včerejšího dne;)) ale zima stále kralovala, nebo si spíš tak pohrávala(s čím či s kým to nechám na vás...) jako kočka s myší. My jsme nezaháleli a požádali břízu o trochu její léčivé jarní mízy, kterou teď pijeme.



Vybrali jsme si vzrostlou břízu (doporučuje se buď velký strom o průměru minimálně 30 cm anebo naopak malý nálet, ze kterého se pak míza odčerpává seříznutím  hlavního výhonu), pozdravili ji a zeptali se, zda si od ní můžeme trochu její březové vody vzít.
Pak jsme ve výšce kolem jednoho a půl metru vyvrtali malou dírku kůrou až na dřevo, aby se narušily mízní kanálky v lýku.





Březová míza se dá odčerpávat právě a jen v nynějším období, kdy přichází jaro, noci jsou ještě chladné a mrazivé a dny začínají být teplé. Pupeny stromů se nalévají a ještě neraší, jakmile se z pupenů začnou vytvářet listy, míza téct přestane a je i nutné její sběr ukončit, tzn. dírku utěsnit přírodním kolíčkem, zatřít štěpařským voskem a především poděkovat stromu za jeho dar.
:)





Do vyvrtané dírky jsme zasunuli bezové korýtko, pro nás jak jinak než přírodní minimalistická verze, které pak mízu odvádí do připravené nádoby. Jako kohoutek se dá použít i klasické brčko či nejrůznější kolíčky, kovová korýtka apod.  





Jako nádoba na odběr mízy nám slouží plastová lahev připevněná přímo ke kmeni stromu. Je uzavíratelná a hlavně lehoučká, do mízy tak nepadají nečistoty a navíc může být lahev nasunutá proříznutým otvorem přímo na korýtko. Mně se ten plast ale moc nezamlouvá, takže jakmile vymyslím lepší alternativu, doplním info. ;)




Pokud si nejste jistí, kdy se sběrem začít a jestli třeba není ještě příliš brzy (že je pozdě poznáte snáz:)), ve dne nařízněte maličko kůru stromu. Když se objeví kapičky vláhy, čas na odčerpávání mízy už nazrál a když ne, zkuste to znovu za několik dnů. 




Jakmile míza kape, je potřeba každý den vše kontrolovat, nádobku vyprázdnit a případně poopravit systém. Nám se stalo, že míza vytékala i/hlavně pod korýtkem a stékala po borce dolů namísto do lahve. 




My mízu rovnou pijeme, úžasnou a chladnou, nasládlou, stromově chutnající... Chutná lahodně, má ji ráda i Amálka a já ji nechci používat na nic jiného, přestože je prý výborná k výrobě sirupů, vína anebo pro péči o vlasy i pokožku. Jsem vděčná za tu trochu životadárné vody plné vitamínů, minerálů a živin, kterou strom svými kořeny dokáže vytáhnout ze země, přefiltrovat ji a zbavit toxinů a naopak ji obohatí organickými látkami a než ji v listech nabudí sluneční energií, malou trošku nám jí, pokud chceme a jsme pokorní, rád daruje. Mízy není moc, vypijeme denně po skleničce, ale pro nás je to hodně a víc ani nechceme. Strom jsme navrtali jen v jednom místě a brzy ho zase jaksepatří ošetříme.



















Pokud to budete také někdy zkoušet, dělejte tak s úctou a opatrností a pak, jestli vám bříza trochu své jarní mízy daruje, vychutnejte si ji. Nejlépe třeba hned venku s pohledem na třepotající se větévky a čistou myslí.





Budu ráda, když se podělíte o vaší zkušenost... Zkoušeli jste anebo byste rádi? 



Mějte se hezky...



Veronika


* Nově mě můžete sledovat na Facebooku.


pátek 11. března 2016

Janova pec

Krásné ráno přeji! Už jste dnes snídali? Že ne, tak co takhle dát si s námi misku lahodného, voňavého, křupavého müsli? Máme kakaové, švestkové s mákem, jahodové, ze sadu, semínkové a čokoládové. A až u nás všechno sníme a budeme chtít ještě, což je víc než jisté, napíšeme Janovi z Janovy pece. :))

Víte, začalo to skoro jako v pohádce. Asi před týdnem jsem napsala Janu Královi z Janovi pece a on hned odpověděl a den na to mi pošťák donesl balíček od něj, kde se skrýval ručně psaný dopis zavinutý do ruličky a zalepený Janovou pečetí s milými slovy. A o čem že mi Jan v dopise psal? No přeci o tom svém vyhlášeném výtečném müsli, které nám v balíčku posílal a které, představte si, já do té doby vůbec neznala. Müsli z Janovy pece vypadá nádherně a tím ta pohádka teprve začíná. Nečekejte ale žádná strašidla, čerty a temný les, napínavý příběh se šťastným koncem. Tohle je tak jednoduché, je v tom radost, slunce, život a zpěv (já si myslím, že ten Jan si při práci u té své pece opravdu musí zpívat;)), je to výtečné, poctivé a opravdové, skoro to hladí po duši... pojďte si rychle mističku dát, než nebude.
;)   




Nedávnou novinkou Janovy pece je pečené Kakaové müsli, které dnes ochutnáme úplně první. Müsli je složeno ze 61% ovesných vloček, 3% kakaa, pekanových ořechů, kokosu, 10% čokolády, lyofilizovaného (mrazem sušeného) ananasu a banánu, medu a olivového oleje. Když ke směsi přiblížíte nosík, ucítíte krásnou hořkosladkou kombinaci kakaa, čokolády a kokosu. Pekanové ořechy a plátky kokosu jsou křupavé a křehké, čokoládové hoblinky tmavé a dobré a když necháte kousky banánu chviličku rozpustit v ústech, zapomenete, že jste do mističky nenakrájeli banán čerstvý nýbrž už vám ho tam vmíchal Jan v podobě lyofilizovaných kousků. Stejně tak ananas, není tvrdý a žužlavý, ale křehký a po chvilce se chuť rozvine ve své plnosti a nakyslosti pro ananas typické.
Ovesné vločky jsou obaleny v kakau a celá směs je spíš méně sladká, což všem u nás naprosto vyhovuje. 




Zůstaneme ještě chvilku u novějších müsli z Janovy pece a ochutnáme pečené Müsli Švestky s mákem. Na tohle müsli jsem se těšila nejvíc já, protože mi připomíná švestky za humny u naší prababičky na statku a taky makovice, které jsme vysypávali, zrovna když mě můj muž požádal o ruku.:) Tady najdeme 65% ovesných vloček, 10% čokolády, 6% lyofilizovaných švestek, 6% máku, med a olivový olej. Čokoládové hoblinky jsou stejné jako ty v kakaovém müsli. Když dám lžičku téhle dobroty do pusy, jako bych cítila makové housky, které se pékávaly před dvaceti lety a švestková povidla, která pomalu bublají v kamnech v sednici u babičky. Švestičky jsou nakrájené na malé kostičky, ale jsou tu i celé půlky švestek, které vám děti možná slupnou dřív, než se nadějete. ;) Tohle müsli je překrásně jednoduché a zřejmě nikoho nepřekvapí, že sladkokyselé švestky a mák tu hrají prim. 






;


Řekla bych, že nejsladší ze všech šesti druhů, které jsme my doma ochutnali, je pečené Jahodové müsli. Sladké je díky hoblinkám bílé čokolády a podle mě i díky mandlím, které jsou v této směsi obzvlášť lahodné, máslové a křupavé. Jan zde použil opět med a olivový olej, ovesné vločky tvoří 64% obsahu a lyofilizované jahody 3,7%. 
 Tuto směs si určitě oblíbí děti, Málince moc chutná, ale nám taky. Jahůdky jsou voňavé a mléko se díky jejich barvě zbarví dorůžova.



















Dále tu máme pochoutku z největších, a tou je pečené Müsli ze sadu. Sem Jan namíchal největší podíl ovesných vloček(spolu se Švestkami s mákem), a to 65%, sušená jablka, višně a hrušky a přidal velkorysou špetku skořice, med a olivový olej. Tohle müsli je málo sladké(pro naše chuťové buňky akorát), pokud také máte rádi spíš přirozeně se vyskytující cukry a ne přílišné doslazování, budete si tady šťastně chroupat, není tu totiž jako v jediné ze všech směsí obsažen žádný cukr(který je jinde převážně v čokoládě). Müsli nádherně voní i chutná po skořici, má skvělou sladkokyselou chuť, jelikož kyselou chuť zastupují drobné višně i čtverečky jablíček a sladkou úžasné kusy hrušek, které bychom nejraději s Amálkou vyjedly z dózy. :)  














Müsli Ze sadu bude určitě chutnat i chlapcům a chlapům ;) a Jan jej doporučil i mému muži, ale ten si nakonec mezi všemi našel jiné oblíbené...




... tím je pečené Semínkové müsli. Obsahuje 53% ovesných vloček, sušené brusinky, rozinky, vlašská jádra, kokos, 15% semínek(slunečnicových, sezamových, konopných a dýňových), sušený banán, med a olivový olej. Mě tu úplně nepřesvědčily vlašské ořechy, cítím v nich trochu hořkosti a nevyrovnají se našim ořechům, které jsme letos sbírali třeba u švagra v zahradě. Brusinky mám raději ty doslazované jablečnou šťávou a ne cukrem a Janovy lyofilizované banány v Kakaovém müsli mě nadchly natolik, že ty sušené s nimi prostě nemohu srovnávat. Jinak ale i tato semínková směs chutná vyváženě a pokud nejste takoví hnidopichové jako já právě teď a sypete si semínka do všeho, zaručeně si na tomhle křupavém müsli pochutnáte.
:)














Na závěr u nás dnes můžete ochutnat Janovo pečené Čokoládové müsli. Díky čokoládovým hoblinkám by se mohlo zdát podobné Kakaovému müsli, ale to je pouhé zdání. Tady je namíchána spousta druhů ořechů - para ořechy, lísková jádra, mandle, kešu a kokos, dále 46% ovesných vloček, 10% čokolády, sušený banán, med a olivový olej. Všichni milovníci a milovnice čoko kokosových chutí a vůní, pozor! Právě vám servíruji mističku po okraj naplněnou křupavým sladkým pokušením a navrchu nechybí poctivá porce velikých ořechů. Tahle směs jednoduše nezklame nikoho, kdo má čokoládu a ořechy rád. Já jsem si z bůhví jakého důvodu nikdy moc neoblíbila para ořechy, takže ty bych tu klidně vynechala, ale zato lískové a mandle miluji, stejně jako kešu a kokos a těch je tu habaděj. ;)   

























V kompletní nabídce Janovy pece ještě najdete Ovocné pečené müsli, které jsme ještě neochutnali, tak doufám, že až se objeví na našem stole, nezklame nás, stejně tak jako nezklamala dnešní šestka pečených dobrot.
:)

Mně osobně nejvíc chutnají müsli Ze sadu a Švestky s mákem, pak Kakaové a taky Jahodové. Přiznám se, že všechny tyto čtyři směsi chutnají báječně a těžko jsem kdy předtím ochutnala lepší.    




Jan mě navíc moc potěšil svými pečenými Ořechy s medem. Je to tak jednoduché a přitom božské (no dobře, para ořech jsem zkusila jen jeden;)), mandle a kešu zapečené s voňavým medem. Nic víc, nic míň, jen špetka soli. Mňam!
























Pokud müsli přece jen není váš šálek čaje a raději si pochutnáte třeba na nějakém horkém nápoji a k tomu zakousnete křehkou sušenku, zkuste ty z Janovy pece. Pečou se v ní čokoládové, ovocné a máslové. My jsme je ale zatím nechutnali, tak vám dnes nepovím, jaké jsou.
Tak třeba příště...
;)




Všechny dobroty můžete koupit v e-shopu Jana Krále. 


Mějte se krásně a můžete mi napsat... znáte Janovy dobroty a co máte nejraději anebo byste rádi ochutnali? 



Hezký den všem.
:)



Veronika