pondělí 3. července 2017

Zahrádka časného léta

Hezké letní pondělí přeji!
:)

Není moc míst, kde dovedu nalézt klid. Určitě to není nikde ve městě, kde pořád ještě žijeme, ač tu trávíme čím dál méně času, často to není ani doma. V naší zahrádce to ale funguje dokonale a vždy. Nehledě na počasí, nehledě na roční dobu. Zahrada mě uklidňuje, starosti nechávám rozptýlit cestou k ní. Jakmile vstoupím do naší živé bující zahrádky a zabořím nos to voňavých bylin, je mi dobře. Ztrácím se mezi záhony, Rózinka spí odpoledne v houpajdě v teletníku a když se probudí řekne 'Mamí je v mrkvi.' :)
Zahrádka je užitková, především zeleninová, skoro všechno tam můžeme sníst (teď když se zatáhly sněženky a narcisy vlastně úplně všechno). Pěstovat zeleninu mě ohromně baví, nepřestávají mě fascinovat ty neustálé změny, které už sice dovedu předvídat, ale to jim nijak neubírá na síle a kouzlu. Zelenina a péče o ní je sice někdy dřina, hlavně na jaře, kdy plevel nečeká, až se do toho po zimním odpočinku znovu dostanu, ale je především zábavná, barevná, hluboce uspokojující. To když se zlomí to počáteční dlouhé období, kdy seju, sázím, pleju, zalévám a zase pleju, dávám pozor, aby první malé rostlinky nezlikvidovali jedním mrknutím oka nevítaní škůdci, pak jednoho dne jakoby všechno najednou dostalo růstovou injekci a já nevěřím vlastním očím, že máme v zahrádce hned několik druhů k první sklizni. Fialové saláty mají nádherné hlávky, cukrové hrachové lusky jen se v puse rozplynout, mladá křupavá mrkev chutná v červnu tak, jako pak už nikdy a první kedlubny mizí v nás i dětech bleskovou rychlostí. A pak přijde čas, kdy je mangold konečně velký tak, že se odvážím utrhnout prvních dvacet lístků s růžovými, červenými a žlutými řapíky a myslím si, jaký je to vlastně všechno zázrak, ohlédnu se nad les za křičícím kánětem a cítím vděčnost. Vděčnost za život, za náš kousek země, kde zrovna stojím, kde můžu a umím vypěstovat jídlo pro mou rodinu...      








































Napište mi, co nalézáte ve svých zahradách vy, milí zahradníci.
:)



Krásné dny.



Veronika

pátek 30. června 2017

Spotřebováno Duben & Květen 2017

Krásné páteční odpoledne přeji! 
:)

Než skočíme do druhé poloviny roku, letních prázdnin, dobrodružného času plného zážitků, stručně se podíváme na nějakou tu spotřebovanou kosmetiku. Na počátku těhotenství mi bylo u obou dcerek tak špatně, že veškerá kosmetika byla to poslední, co mě zajímalo. Nejinak tomu bylo i tentokrát. Na několik týdnů se mé pečující kosmetické rituály smrskly na rychlou sprchu za použití sprcháče a jednou týdně šamponu, čištění zubů a ne úplně pravidelné čištění pleti. Nejen, že jsem brzy večer chodila spát s dětmi, ale navíc jsem nesnesla téměř žádné výraznější vůně. Z růžové vody se mi dodneška zvedá žaludek, nesnesu mýt si ruce voňavými tekutými mýdly, vadí mi skořicová i kakaová tělová mléka, která si jindy užívám... Proto bude dnešní Spotřebováno stručné, spíš pro (můj) přehled, bez všelijakých srovnání koupeného a spotřebovaného, navíc dva měsíce v jednom, duben a květen dohromady. Ale teď dost zdlouhavých úvodů a pojďme se raději podívat, co jsme používaly.














Začneme dvěma produkty tělové péče...




Alverde Tělové máslo Šípková Růženka s vůní vrbovky (50 ml). Poslední ze sady mini tělových máslíček, o kterých jsem psala v březnovém článku. Fajn účinky, cena, balení na cesty, hezká vůně.

Kivvi Tělová marmeláda Mummy Tummy (120 ml). Když jsem byla v jiném stavu s Rózinkou, psala jsem o tomto těhotenském mazání recenzi. Pamatuji si, že byla určitě dost pozitivní. Zbytek marmelády, rozumějte super mastného másla, jsem spotřebovala až nyní, při třetím těhotenství a jsem ráda, že je sklenička konečně prázdná. Totiž, voní to hezky, vydrží to dlouho, promašťuje to kůži opravdu řádně, jenže mastné je všechno a máslo se dost pomalu vstřebává a stejně ne beze zbytku. Mě teď podobné mastné produkty moc nebaví, takže znovu na mazání břicha pořizovat nebudu (i když... jednu pomerančovou tu mám ještě načatou).


Letem světem z péče o pleť...




Mylo Jazmínová rosa (50 ml). Úžasně vonící pleťové tonikum pro normální až mastnou pleť, které mi kupodivu nevadilo ani při nevolnostech. Voní po jasmínu a grepu, což je skvělá a mému nosu tuze libá kombinace. (Vůni hořkých grepů mám ráda obzvlášť.) Tonikum neobsahuje alkohol a je určeno pro stahování pórů, dočištění pleti, zmatnění, hydrataci a osvěžení. Obsah je pouze 50 ml a voda během dvou týdnů pryč. Na nadcházející horké měsíce by mohlo být Mylo tonikum dobrou volbou, ač jsem osobně nepozorovala žádné větší změny zlepšení pleti (zřejmě i díky absenci používání ostatních produktů), pro osvěžení a hydrataci ale hlavně díky krásné vůni určitě doporučuji vyzkoušet. 


Dva kousky zubních past, naše a dětská...




Jack N' Jill Přírodní dětská zubní pasta Malina (50 g). Holkám moc chutnala... :) Podrobnou recenzi jste si mohli přečíst tady. Ráda bych pořídila i další varianty, třeba banánovou příchuť. ;)

UGLY by nature Zubní pasta Máta (114 g). I o těchto zubních pastách už na blogu byla řeč a to v článku tu. Já se nakonec po vypotřebování třetí tuby nemůžu přenést přes zapatlané umyvadlo a navíc znám dost jiných dobrých a především cenově mnohem dostupnějších variant. Znovu už zřejmě pořizovat nebudu.


Kratičké zastavení ve sprše...




Jeanne en Provence Sprchový gel Verbena a citron (250 ml). Vůně byla nádherně osvěžující, teď si říkám, že by se mi k letnímu počasí hodila mnohem lépe než jablečná Manufaktura, kterou právě používám. Produkt byl k nerozeznání od výrazně dražších sprch. gelů od zn. L'Occitane, takže pokud máte rádi ty, vyzkoušejte i tuhle, ne tak známou, značku. Gel bohatě pění a nepozorovala jsem, že by vysušoval, ač já nejsem zrovna ten nejlepší adept toto posuzovat.


Vypotřebovali jsme i nějaké vlasové produkty (včetně dětí a mého muže, který rád používá mé přírodní šampony:)).




Nobilis Tilia Dětský šampon s medem a heřmánkem (200 ml). Notoricky známý šampon od NT, u nás velmi oblíbený už několikátým rokem. Vlastně alespoň jednu tuhle lahvičku s pejskem máme doma neustále. Voní nám, hezky jemné vlásky myje, má přírodní složení a podporujeme českou firmu s poctivou kosmetikou. Co víc si přát.




Meraki Šampon na vlasy Linen dew (500 ml). Šampon pro poškozené vlasy navržený a vyrobený v Dánsku mě zaujal, přiznám se, především díky svému minimalistickému obalu, původu, obsahu balení, ale pochopitelně i díky přírodnímu složení. Co si představit pod označením jeho vůně 'linen dew' jsem netušila. Šampon mě dá se říct překvapil hlavně svou 'větrovou', výraznou vůní a tím, jak na hlavě chladí. Trochu jako když cucáte silně větrové bonbóny, jen ten pocit máte na mokré pokožce hlavy. Mně to nijak nevadilo, spíš naopak. Jinak pořádně nevím, jak tento šampon zhodnotit... vlasy umyl dobře, to ano, nezatěžoval je, nevysušoval, ale nebyly ani nijak výjimečně krásné, hebké či nadýchané. Bývala bych si přála v Meraki objevit svou novou hvězdu vlasové kosmetiky, ale bohužel pro mě spíš normální šampon vyšší ceny. :/

Meraki Kondicionér na vlasy Linen dew (500 ml). Hodně hustý kondicionér stejné vůně jako výše zmíněný šampon. Pomohl mi ke snadnějšímu rozčesávání, ale opět ani tento produkt zřejmě nemusím mít znovu.


Na závěr poslední produkt z dětské poličky...




Nobilis Tilia Tělový a masážní olej Žofie (200 ml). Masážní olejíček pro děti, má pokožku zklidňovat a zvláčňovat a lze jej používat už od devátého měsíce věku. Vyvážená směs éterických olejů prý působí příznivě i při opruzeninách či ekzémech, což vyzkoušené nemám, každopádně se ale naše děti tímto olejem nechávaly moc rády po koupeli mazat.


Máte zkušenost s některým z dnešních produktů?


Přeji vám krásný začátek prázdnin a vydařený první červencový víkend.
:)



Veronika

pondělí 26. června 2017

Rózinčina první voda

Přeji krásný začátek posledního červnového týdne.
Napsala bych posledního školního, ale to se nás netýká, my máme vlastně prázdniny celoročně. 
:)

Kamarád nás pozval na vodu, původně na Lužnici. Půldenní akci s dětmi, v pohodě a klidu. Nakonec jsme vyrazili na Sázavu (ta byla v sobotu jedinou splavnou řekou). Z půldenního plánu byl celý den. A pohoda a klid?? To se vydařilo. Že bude naše první společná rodinná voda tak příjemná pro všechny členy naší malé tygří tlupy, jsme opravdu nečekali.
   



Sázavu s mým mužem docela dobře známe, ač některé její úseky teprve objevujeme. To byl právě případ naší sobotní plavby. Nalodili jsme se ve Zruči na Sázavou a v poklidu dopluli do Střechova nad Sázavou, trasa má necelých 13 km.




Zmíněná část Sázavy je skutečně klidná, občas nějaká peřejka, ze Zruče voda hezky teče, ale za Chabeřicemi, kde je první občerstvovací zastávka, to byl už jak se říká volej, až nám z usilovného pádlování začalo trnout za krky. Háček jsem byla já a můj muž pochopitelně zadák, děti se střídavě stěhovaly a lezly po nás, Rózinka se ze začátku vehementně dožadovala pádel a během cesty zkoušela, jestli předměty, které měla v dosahu, budou plavat, takže naši kamarádi na ostatních lodích sem tam lovili naše klobouky a sandály.  
;)




Obě holky jsou dost odvážné a vodačky po tatínkovi. Amálka skákala do řeky přímo z lodě, moc si užívala koupání a Rózinka byla k nezastavení zase na posledním jezu Posadovský mlýn, kde chtěla mermomocí skákat z jezu do hlubší vody nad ním anebo rovnou do šlajsny. 
Tou se dá jez pěkně sjet a s tatínkem si to vyzkoušela i Amálka.




Nejmenší vodačka překvapivě vydržela celý den bez usnutí, dokonce i krátkou, zato výživnou cestu lokálkou zpátky do Zruče, kde hulákali podnapilí a kouřili v chodbičce vagónu. Pro Rózinku byla premiérou i cesta vlakem, na který jsme si museli pěkně počkat a po tři čtvrtě hodině zpoždění byli rádi, že vůbec přijel. ;)  




 Vodácká sobota se nám náramně vyvedla a na vody Sázavy se určitě znovu vrátíme. Příště třeba už v pětičlenné posádce.
:))




 Mám tu mezi vámi nějaké vodáky? A berete s sebou taky děti?


Mějte se hezky.
:)


Veronika

čtvrtek 22. června 2017

Letní slunovrat

Hezké odpoledne všem přeji!
:)

Včera jsme oslavili Letní slunovrat. Magický pohanský svátek, jeden z nejvýznamnějších v roce. Tento den je spojován se zapalováním ohňů. Na Svatojánskou noc z 23. na 24. června se rovněž zapalovaly svatojánské ohně, přes které lidé skákali. Posvátné ohně se pálily na počest vrcholícího Slunce, lidé věřili, že teplo a světlo pomohou Slunci doplnit sílu. Z našeho pohledu na Zemi se nyní Slunce vrací po obzoru na jih, dny se pomaličku začnou zkracovat, přesto ale teprve začíná nejteplejší část roku. 
V psaní o letním slunovratu Evy Francové alias kuchařky ze Svatojánu mě hodně zaujala část o tom, že se nejspíš rodíme se základní potřebou oživit dávno zapomenuté pravé a prastaré významy magických pohanských rituálů. Že je těžké odlišit skutečné znalosti, které našim předkům prakticky, nikoli pouze symbolicky, umožňovaly orientovat se v tvořivých silách přírody a pochopit pravou podstatu a smysl veškerého života, od pouhých pověr a folklóru. Postačí, když se budeme snažit pochopit božské principy projevující se v přírodě, když si uvědomíme, že vše, co bylo stvořeno, je posvátné a hodné úcty, když budeme pozorně a trpělivě sledovat přírodní děje, běh ročních období, zrod, růst, zrání, smrt a rozklad a přemýšlet nad tím vším.

Uvítejme přicházivší léto, připomeňme si, co pro nás Slunce znamená, zaslouží si naši lásku a úctu. 

Užívejte letních dnů, magických rituálů nadcházející Svatojánské noci a všeho, co nám nyní štědrá Země dává.  






















































































Krásný podvečer. 
:)


Veronika

úterý 6. června 2017

Cesta jménem Život

Pěkné úterní dopoledne přeji!
:)

Když jsem se dnes ráno probudila, zůstala jsem ještě chvíli v posteli a snažila se představit si 6. červen 1927. Představit si, jak se narodila holčička, mamince třetí dcerka - moje babička. Dnes slaví devadesáté narozeniny. Přemýšlím, co znamená devadesát let. Co všechno se během takové doby může stát, co člověk dokáže prožít, co promeškat. Zase mám jednou dumavou...

Naše děti sotva vykročily na jejich cestu. Od nás dostanou všechno, co potřebují. Opravdu potřebují. Je důležité uvědomit si, co to vlastně je. Není lehké vyrovnat se se svými zátěžemi, ne každý to dokáže sám, ne všichni si jsou ochotni přiznat, že vzory chování a myšlení jim vlastní, nejsou v pořádku. Hledáme vysvětlení v minulosti, potřebujeme ji znát, hledáme cestu pro sebe sama a rozhodli jsme se, že našemu životu dáme smysl. Nechceme posílat dál, co se vleče a nabaluje z generace na generaci. Že je to těžké? Že to bolí? To tedy ano. Ale stojí to za to. 

Pro nás a naše děti. Jejich šťastný život.
I ten náš. Pro naši vlastní spokojenost, čisté svědomí, tady teď i potom.








































Přeji vám, ať i váš život dává smysl.
:)


Veronika


pondělí 5. června 2017

První červnová sobota ve znamení léta

Přeji pěkné pondělní odpoledne, mí milí.
:)

První červnový víkend je pryč a mi jsme si jej hezky užili. V sobotu se naše holčičí trojice rozrostla o další slečnu - naši neteřinku a sestřenici Amálky a Rozárky. Když se dopoledne teplota venku začala šplhat ke třicítce, bylo jasné, že zamíříme k vodě. U rybníka kousek od nás se koupeme celé léto...





Holky na nic nečekaly a už byly ve vodě.
:)






Můj muž nejdřív v lese zkontroloval, zda rostou houby (vrátil se se čtyřmi velkými modráky, které jsme ale zapomněli u babičky, takže kulajda tentokrát nebude) a pak provezl holky po rybníce. 






Když skočil z lodě do vody, aby vylovil odplouvající pádlo, bály se všechny tři. Ty dvě starší se ale držely a brečet začala jen Rózinka.


















Odpoledne si děti hrály na zahradě, někdo spal a někdo pracoval...
;)
Večer jsme si pak v popelu upekly brambory (ty vám byly!:)) a dětem usmažili deset domácích vajíček.






... a pak už se jen holky s taťkou uvelebili na seně...






... při kytaře jsme si zazpívali...






a po setmění hajdy na kutě.





Neděle byla jiná, chladnější, deštivá, klidná. Ve znamení návštěvy moc milých přátel z Benediktu, kteří mají svůj slamák už téměř hotový... 
Moc hezký víkend byl ten první červnový. A jaký byl ten váš?


Mějte se báječně.
:)


Veronika